Typy krátkozrakosti

I když se liší, výsledek je pořád stejný – na dálku vše vypadá rozmazaně. Tak proč krátkozrakost jakkoliv dělit? Je to jednoduché, kvůli budoucnosti. Kterou může ovlivnit právě volba správné péče v současnosti.

Kdy se krátkozrakost poprvé objevila?

V tomhle případě rozhodně neplatí čím dřív, tím líp. U malých dětí totiž roste riziko výrazného zhoršení. A s tím i možnost rozvinutí dalších očních vad a nemocí.

  • Vrozená krátkozrakost je úzce spojená s vývojem plodu, případně s genetickými predispozicemi. Už od začátku může jít o střední nebo vysoký stupeň, a proto vyžaduje pravidelné a podrobné odborné kontroly.
  • Školní krátkozrakost se obvykle rozvíjí během školního věku, nejčastěji od 6 do 14 let. Protože dítě hodně a rychle roste, může se oko dál prodlužovat. Což vede k vyšším dioptriím a zhoršení krátkozrakosti.
  • Krátkozrakost u dospělých ve starším věku často souvisí s životním stylem, léky nebo jinými nemocemi. Obvykle tak dochází ke změně přímo na čočce. U mladých dospělých je častější nadměrné prodloužení oka jako u dětí.

Proč oko špatně ostří?

Nejen, že se liší způsob zvolené terapie, ale také riziko zhoršování a případných komplikací. Rozlišujeme dva základní mechanismy vzniku. Každý vyžaduje jiný přístup. Ale oba způsobují stejný problém – ostrý obraz nedopadá přesně na sítnici v oku. Což způsobuje rozmazaný obraz na dálku.

  • 01 Axiální (osová) krátkozrakost

    Vzniká kvůli nadměrnému prodloužení oka. Nejčastější typ u dětí, u kterých je vyšší riziko zhoršování kvůli probíhajícímu růstu.

  • 02 Refrakční krátkozrakost

    Je způsobená přílišným lomem světla kvůli zakřivení rohovky nebo změně na čočce. Oko ale není nadměrně prodloužené.

  • 03 Indexová krátkozrakost

    Je způsobená zhoršenou průzračností oka. Mění se jeho hustota a s ní i jeho vlastnosti. Může se zhoršovat kvůli užíváným lékům nebo vyššímu cukru v krvi.

  • 04 Smíšená krátkozrakost

    Kombinuje více problémů. Záleží pak na tom, který převládá a hraje hlavní roli.

Jak se zrak zhoršuje?

Současný stav rozhoduje hlavně o velikosti dioptrií. Ale to, jak se krátkozrakost zhoršuje, vypovídá o rizicích a komplikacích s ní spojených. Proto je důležitá snaha o zpomalení nebo zastavení. Zvláště u dětí.


  • Stabilní krátkozrakost se příliš nemění. Dioptrie zůstávají víceméně stejné. To ale neznamená, že případná rizika spojená s již dosaženým stupněm krátkozrakosti mizí. Většinou nastupuje po skončení růstu.

  • Progresivní krátkozrakost se naopak meziročně zhoršuje. Proto je spojená hlavně s dětmi a dospívajícími. Ještě pořád rostou a s tím i samotné oko. A čím vyšší dioptrie, tím větší rizika komplikací.

  • Patologická krátkozrakost už není jen o zhoršování, ale především o výrazných změnách v samotné struktuře oka – třeba na sítnici. Výrazné prodloužení totiž vede k extrémnímu namáhání jednotlivých částí oka a jejich deformaci. Většinou se vyskytuje u vysoké krátkozrakosti.

Kolik dioptrií krátkozraký potřebuje?

Často první otázka, která ale znamená mnohem víc, než jen správný výběr skel do brýlí. Během života se obvykle mění. Ale právě závažnost ukazuje na to, co oku může hrozit. A samozřejmě s vyššími dioptriemi riziko stoupá. Proto je důležité podchytit krátkozrakost co nejdříve.

  • Lehká krátkozrakost se pohybuje přibližně do –3 D. Rizika jiných komplikací jsou poměrně nízká. Záleží ale také na tom, jestli se zrak výrazně a rychle nezhoršuje. Pravidelné kontroly a sledování změn by se nemělo podceňovat ani tady.
  • Střední krátkozrakost už s sebou nese vyšší rizika komplikací. Protože je oko často výrazně prodloužené, dochází k větší zátěži tkání. Definuje se přibližně od –3 D do –6 D. Ale vždy závisí na kompletním posouzení.
  • Vysoká krátkozrakost už nese vysoké riziko změn v samotné struktuře oka (patologická krátkozrakost). Často souvisí s výrazně prodlouženou oční bulvou. Jednotlivé části oka jsou mnohem více namáhané, takže může dojít k jejich poškození. Správně zvolená terapie a zastavení zhoršování jsou naprosto klíčové.

2. KAPITOLA Jak se typy ovlivňují navzájem?

Hlavně tak, že se vzájemně nevylučují. Naopak. Každá kategorie totiž popisuje jinou vlastnost stejné vady. Takže dítě v 8 letech může mít krátkozrakost školní → axiální → progresivní → lehkou.

  Nejčastější mechanismus Typický průběh Stupeň závažnosti
raný dětský věk Často axiální, někdy geneticky či vývojově podmíněná Více let, během kterých se může zhoršovat Vyšší riziko, že se rozvine střední nebo vysoká krátkozrakost
školní věk převážně axiální často se zhoršuje spolu s růstem oka z lehké může přejít do střední nebo vysoké
dospívání hlavně axiální nebo smíšená méně času ke zhoršení než u malých dětí často nižší než u raného nástupu
mladá dospělost axiální nebo smíšená nově vzniklá krátkozrakost může ještě nějakou dobu postupovat většinou lehká až střední
vyšší věk častěji refrakční změny čočky může vzniknout nová minusová dioptrie kvůli přidruženým problémům výraznější změna může souviset například se šedým zákalem nebo stárnutím čočky

3. KAPITOLA Řešením je zpomalení

Nebo ideálně úplné zastavení dalšího zhoršení. Protože zvyšování dioptrií neznamená jen nové brýle. Ale také vyšší riziko jiných komplikací. A tak záleží jak na výběru odborníka, tak správných čoček. Dohromady totiž mohou vašemu dítěti zajistit jasnější budoucnost.

Specialisté, kteří provádějí všechna potřebná vyšetření

Kde je najdete? Použít moji polohu

14 let

Matěj

Díky kontrolám se na problém přišlo dřív, než si ho vůbec všimnul

Jak se to povedlo?

fotografie Matěj

10 let

Matýsek

Potřebuje vidět na skateboardu i při zlobení sourozenců

Jak se to daří?

fotografie Matýsek

18 let

Ella

Do dospělosti vstupuje s krátkozrakostí pod kontrolou

Jak se to povedlo?

fotografie Ella

14 let

Honzík

Vyhrává jak nad krátkozrakostí, tak angličtinou a virtuálním světem

Co se tedy změnilo?

fotografie Honzík

14 let

Anička

Maminka v práci přišla na to, jak Aničce pomoct ještě před střední

Co jí pomohlo?

fotografie Anička

15 let

Eliška

Brýle nosí jako módní doplněk, který ocení i v budoucnu

Co to znamená?

fotografie Eliška

Časté dotazy

Co vás o krátkozrakosti zajímá nejčastěji?

Proč se při kontrole krátkozrakosti měří délka oka?

Protože dioptrie nám zdaleka neřeknou všechno. Dětskou krátkozrakost nejčastěji způsobuje nadměrné prodloužení oka. Měřením jeho předozadní (axiální) délky tak můžeme sledovat, co se s okem během růstu děje.

K dalšímu prodloužení totiž často dochází dříve, než dioptrie narostou. Specialista tak může posoudit, jestli je potřeba postup změnit. Nebo jestli naopak funguje tak, jak má.

Jaká jsou dlouhodobá rizika vysoké krátkozrakosti?

Vysoká krátkozrakost neznamená jen silnější brýle. Čím více se oko prodlužuje, tím více roste také riziko některých očních komplikací v dospělosti. Patří mezi ně například změny na sítnici, její odchlípení, myopická makulopatie a zelený nebo některé typy šedého zákalu.

Právě proto dává smysl neřešit jen ostré vidění, ale také sledovat vývoj a snažit se zhoršování co nejvíce omezit.

Lze zhoršování krátkozrakosti zpomalit nebo zastavit?

Částečně ano. Genetické předpoklady sice neovlivníme, ale existují metody zaměřené přímo na kontrolu dalšího vývoje krátkozrakosti. Čím dříve se s nimi začne, tím větší šance je na její ovlivnění.

Patří mezi ně speciální brýlové a některé kontaktní čočky, ortokeratologické čočky na noc nebo atropinové kapky. Každá metoda funguje jinak a ne každá se hodí pro každé dítě. Někdy jich odborník může doporučit dokonce víc najednou.

Většina z nich dokáže zhoršování zpomalit. U nové generace brýlových čoček ale může dojít k úplnému zastavení. Což neznamená, že zmizí existující dioptrie – už ale nebudou vůbec přibývat.

Zdraví očí bychom také měli podpořit správnými každodenními návyky – přestávky při práce na blízko, pravidelný a dostatečný pobyt venku, vzdálenost 30–40 cm při jakémkoliv čtení nebo sledování a zároveň dodržování pokynů lékaře.

Co můžeme dělat doma?

Důležitá je správná zraková hygiena. Tím sice krátkozrakost neodstraníme, ale můžeme zpomalit její zhoršování. A celkově podpořit zdraví očí.

Jedním z nejlepších každodenních návyků je pravidelný pobyt venku, minimálně dvě hodiny. Do velké míry totiž funguje jako prevence a způsob, jak oddálit vznik krátkozrakosti.

Při čtení, učení nebo koukání do obrazovky zase pomáhá pravidelně měnit vzdálenost pohledu. Můžete využít pravidlo 20–20–20: každých 20 minut se alespoň na 20 sekund podívat přibližně 20 stop (tedy přibližně 6 metrů daleko). Očím tak při dlouhé práci na blízko ulevíte.

Pomáhá také dostatečná vzdálenost knih a obrazovek, které by neměly být blíž než 30–40 cm od obličeje. Což poznáte tak, že je ruka ohnutá do písmene L.

Správné osvětlení hraje také roli. Není dobré mít vysoký kontrast světla a tmy.  Čtení pouze při malé lampičce nebo používání elektroniky při zhasnutém světle oči zbytečně namáhá.

Nemůžete najít to, co vás zajímá?

Na otázku se podívá specialista a všechno vám vysvětlí.

Zeptejte se

Zobrazit všechny dotazy