Nemůžete najít to, co vás zajímá?
Na otázku se podívá specialista a všechno vám vysvětlí.
Znamená to, že jeho oči nevidí vzdálené předměty ostře. Na blízko je ale většinou zrak v pořádku.
Obraz se má správně zaostřit přímo na sítnici. U krátkozrakosti k tomu ale dochází ještě před ní. Dítě proto potřebuje minusové dioptrie, které posunou ohnisko zpátky. Protože problém způsobuje špatný lom světla v oku, řadí se mezi refrakční vady.
Nejčastější příčinou je nadměrné prodloužení oka. V některých případech hraje roli i zakřivení rohovky nebo tvar čočky. Dnes už existují speciální brýlové čočky, které zajišťují nejen ostré vidění, ale také pomáhají zpomalovat další zhoršování krátkozrakosti.
Částečně ano. Pokud je krátkozraký jeden nebo oba rodiče, má dítě vyšší pravděpodobnost, že se u něj také objeví. Genetika ale není jediným důvodem.
Svou roli hraje také prostředí a každodenní návyky. Především dlouhá práce na blízko, čtení příliš zblízka nebo málo času tráveného venku. Takže i když dědičnost ovlivnit neumíme, některé rizikové faktory ano.
Dítě se dál vyvíjí – včetně jeho oka. Během růstu se tak může dál nadměrně prodlužovat. Tím se obraz zaostřuje stále více před sítnici a roste počet dioptrií.
Velkou roli hraje také věk. Když se krátkozrakost objeví už u malého dítěte, má před sebou více let, během kterých se může dál zhoršovat. K dalšímu postupu přispívají i špatné každodenní návyky.
Nestačí tak sledovat jen aktuální počet dioptrií. Důležité je hlavně to, jak rychle se oko prodlužuje.
Mobil, tablet nebo počítač samy o sobě krátkozrakost nezpůsobí. Mnohem důležitější je, jak dlouho se dítě soustředí na blízko, z jaké vzdálenosti a jestli si pravidelně dělá přestávky.
A to platí nejen u obrazovek. Stejně tak by se mělo hlídat čtení, psaní, kreslení nebo třeba skládání stavebnice.
Elektroniku tedy nemusíte úplně zakazovat. Větší smysl má přerušovat dlouhé soustředění na blízko, vyvážit čas uvnitř pravidelným pobytem venku a hlídat vzdálenost při čtení a koukání do obrazovek. Jednoduchou pomůckou může být paže ohnutá do tvaru písmene L
Důležitá je správná zraková hygiena. Tím sice krátkozrakost neodstraníme, ale můžeme zpomalit její zhoršování. A celkově podpořit zdraví očí.
Jedním z nejlepších každodenních návyků je pravidelný pobyt venku, minimálně dvě hodiny. Do velké míry totiž funguje jako prevence a způsob, jak oddálit vznik krátkozrakosti.
Při čtení, učení nebo koukání do obrazovky zase pomáhá pravidelně měnit vzdálenost pohledu. Můžete využít pravidlo 20–20–20: každých 20 minut se alespoň na 20 sekund podívat přibližně 20 stop (tedy přibližně 6 metrů daleko). Očím tak při dlouhé práci na blízko ulevíte.
Pomáhá také dostatečná vzdálenost knih a obrazovek, které by neměly být blíž než 30–40 cm od obličeje. Což poznáte tak, že je ruka ohnutá do písmene L.
Správné osvětlení hraje také roli. Není dobré mít vysoký kontrast světla a tmy. Čtení pouze při malé lampičce nebo používání elektroniky při zhasnutém světle oči zbytečně namáhá.
Někdy si toho všimneme snadno. Dítě začne znovu mhouřit oči, hůř vidí na tabuli, přibližuje se k obrazovce nebo říká, že vidí rozmazaně i přes brýle.
Jenže zhoršování bývá často postupné. Dítě si na něj zvykne a ani o tom nemusí vědět. Může se ale projevit v každodenním životě. Nejčastěji se zhorší soustředění ve škole, dítě ztratí zájem o aktivity venku nebo si stěžuje na bolest hlavy a očí.
Proto jsou důležité pravidelné kontroly u očního lékaře.
Částečně ano. Genetické předpoklady sice neovlivníme, ale existují metody zaměřené přímo na kontrolu dalšího vývoje krátkozrakosti. Čím dříve se s nimi začne, tím větší šance je na její ovlivnění.
Patří mezi ně speciální brýlové a některé kontaktní čočky, ortokeratologické čočky na noc nebo atropinové kapky. Každá metoda funguje jinak a ne každá se hodí pro každé dítě. Někdy jich odborník může doporučit dokonce víc najednou.
Většina z nich dokáže zhoršování zpomalit. U nové generace brýlových čoček ale může dojít k úplnému zastavení. Což neznamená, že zmizí existující dioptrie – už ale nebudou vůbec přibývat.
Zdraví očí bychom také měli podpořit správnými každodenními návyky – přestávky při práce na blízko, pravidelný a dostatečný pobyt venku, vzdálenost 30–40 cm při jakémkoliv čtení nebo sledování a zároveň dodržování pokynů lékaře.
Většinou ne. Samozřejmě, záleží na tom, jaké brýle má a jaký režim doporučí specialista. Pokud ale dítěti předepsal celodenní nošení, nemělo by brýle přes den víceméně odkládat. Ostré vidění potřebuje také venku, při sportu nebo při běžných aktivitách.
U speciálních čoček, které zpomalují zhoršování krátkozrakosti, je pravidelnost ještě důležitější. Aby fungovaly, musí je dítě správně nosit.
A nezapomínejte, že slabší brýle nejsou řešením. Oko si na správné dioptrie „nezvykne“ tak, že by se kvůli nim krátkozrakost začala zhoršovat.
Vysoká krátkozrakost neznamená jen silnější brýle. Čím více se oko prodlužuje, tím více roste také riziko některých očních komplikací v dospělosti. Patří mezi ně například změny na sítnici, její odchlípení, myopická makulopatie a zelený nebo některé typy šedého zákalu.
Právě proto dává smysl neřešit jen ostré vidění, ale také sledovat vývoj a snažit se zhoršování co nejvíce omezit.
Jakmile se krátkozrakost potvrdí. Měly by se řešit nejen správné dioptrie, ale také riziko dalšího zhoršování.
Rozhodně nečekejte, až dítě dosáhne vysokého stupně krátkozrakosti. Zvlášť důležitý je včasný přístup u mladších dětí, při rychlém přibývání dioptrií nebo pokud je krátkozrakost v rodině.
Čím dříve se s kontrolami začne, tím rychleji odborník pozná, jestli ke zhoršování dochází a jak ho případně řešit.
Protože dioptrie nám zdaleka neřeknou všechno. Dětskou krátkozrakost nejčastěji způsobuje nadměrné prodloužení oka. Měřením jeho předozadní (axiální) délky tak můžeme sledovat, co se s okem během růstu děje.
K dalšímu prodloužení totiž často dochází dříve, než dioptrie narostou. Specialista tak může posoudit, jestli je potřeba postup změnit. Nebo jestli naopak funguje tak, jak má.
Na otázku se podívá specialista a všechno vám vysvětlí.